Analýza místa

Vrátili jsme se zpátky do Kobylis, tentokrát už s lepší představou o tom, jak by mohl náš návrh klubovny vypadat. Prošli jsme si širší okolí, všechno naskicovali a nafotili. Potom jsme se rozdělili do tří skupin a každá zpracovávala vlastní analýzu pozemku. Hledali jsme zajímavosti z historie, nejvíce jsme se dozvěděli o místní střelnici a také o mystickém vrchu Ládví. Zaměřili jsme se i na okolní zástavbu, která se skládá z poměrně velkých, členitých, prvorepublikových vil, řadových domků a v blízkosti se nachází i dva vysoké paneláky, které ale na zástavbu celkem dobře navazují. Také jsme zjistili, že v okolí je hodně dalších komunitních center, míst ke sportovnímu i kulturnímu využití. A společně jsme vytvořili model našeho pozemku i okolí, 300x300 metrů v měřítku 1:200.

Já jsem byla ve skupince modelářů. Práce bylo hodně, a tak jsme modelovali, měřili, řezali, špendlili, lepili,...

... A po hodinách práce jsme zdárně dokončili náš model.

A takhle dopadla prezentace analýzy místa naší (holčičí) skupiny:

historie: Eliška Salzerová

skici a panoramatický pohled: Hanka Vymětalíková

mapa zeleně, schwarzplan: Aneta Rudelová

axonometrie, mapa dopravy: Anička Tyščenko

mapa kulturních, společenských a sportovních center: Saša Smirnova

Prostorový koncept

Abychom mohli začít přemýšlet o vlastním prostorovém návrhu skautské klubovny, museli jsme se nejdříve nechat něčím inspirovat. A tak jsme začali hledáním a postupným rozebíráním našich obrázků a referenčních staveb. Snažili jsme se co nejlépe je popsat a co nejpřesněji vystihnout jejich atmosféru a u budov princip, podle kterého fungují.

Tady je můj rozbor inspiračního obrázku. Byla jím vlastní fotka, kterou jsem si vybrala kvůli atmosféře, která z ní vyzařuje. To, jak umožňuje kontakt s okolím díky pronikajícímu světlu a průhledu ven, ale zároveň vytváří pocit bezpečí, přístřešku, kam je možné se schovat a vnější svět pouze pozorovat.

Jako referenční stavbu jsem si vybrala dům v proluce od japonského architekta Tadaa Anda. Pracuje v ní s moduly a principem cesty, která prochází od nejvíce obývané a navštěvované místnosti až do té nejsoukromější.

Po nejrůznějších pokusech dělit pozemek na moduly, vynechávat části hmot, skládat na i vedle sebe potřebné místnosti, jsem se vrátila zpátky ke svému inspiračnímu obrázku a pokusila se jeho atmosféru převést i do svého návrhu. Začala jsem tedy pracovat s dlouhými chodbami a průhledy skrz ně. Také jsem využila Andův princip cesty. Chodbami se prochází nejprve do velké společné místnosti, pak do patra a končí u dvou kluboven, "úkrytů" našich skautů. Chodby jsou umístěné po okrajích a prostředkem probíhá jádro - hmota, která je členěná na jednotlivé místnosti.

Při tvorbě modelu jsem ještě oproti skicám něco upravovala. Jádro totiž takhle vedlo jen doprostřed, pak navazovala velká společenská místnost. Odsazením od okraje a přidáním ještě jedné stěny tak vznikl na konci další prostor, i když ne úplně pevně ohraničený. Chodby tak pomyslně procházejí i společenskou místností až do onoho prostoru za ní.

A tady je můj výsledek! Koncepční model z překližky a plexiskla.

Skici z Müllerovy vily

Skautská klubovna

Naším úkolem pro letní semestr je návrh skautské klubovny pro 24. středisko SEVER, která se nachází v Kobylisích, vedle Ďáblického háje. Tady jsou moje první skici a inspirační obrázek.
Tím je moje vlastní fotka, která vznikla minulý semestr, když jsme se ZANem vyjeli na víkend pracovat do Kruhu a asi kolem půl druhé v noci jsme si začali stavět ze všeho, co bylo kolem nás. Tou dobou jsem ještě vůbec netušila, jak bude jednou tahle fotka cenná a inspirativní.

Protože jsme měli pracovat s vodovkami a už je to přece jen nějaký čas, co jsem je měla v ruce naposledy, musela jsem se s nimi zase trochu sžít. Pokusila jsem se tedy inspirační obrázek nejdřív vyjádřit barvami. A poté i slovy.

Takhle se mé skici postupně vyvíjely a přetvářely.

1. semestr na fakultě architektury

Koukám, že jak první semestr postupoval a práce přibývalo, příspěvků na mém blogu výrazně ubývalo. Tak se to pokusím vynahradit alespoň krátkým shrnutím všeho, co jsme v našem ZANu za těch pár měsíců vytvořili. Úspěšně jsme dokončili jak první úkol - podzemní výstavní prostor, tak i druhý, kterým byl návrh chaty ve vesnici Všenory kousek za Prahou.

Nejdříve tedy výstavní prostor. Mojí galerii jsem nazvala Sinusoida. Snažila jsem se vystihnout hlavně plynulost a jednoduchost sinusoid na svém inspiračním obrázku. A tady je výsledek.

 

Druhým úkolem byl návrh chaty pro dva. Pozemku ve Všenorech, kde jsme navrhovali, dominoval velký cedr. Ke svému návrhu jsem se inspirovala právě jeho zajímavým a neobvyklým tvarem. Samotná chata komunikuje s vrcholkem stromu díky střešnímu oknu, pod kterým se nachází postel. Chata má dvě podlaží, v prvním je kuchyňka, jídelní stůl a hlavně pohovka, ze které je krásný výhled do údolí Berounky. Když vyjdeme po schodech nahoru, můžeme vstoupit buď do koupelny, nebo poměrně velké ložnice. Doufám, že chata by pro její obyvatele byla místem pro odpočinek, kde by se cítili příjemně a mohli by si úžívat ničím nerušené výhledy na do okolní přírody. 

A takhle vypadala naše výstava na konci semestru!

SketchUp podruhé